neděle 6. listopadu 2011

jen zimní stromy neznají úpadek

podzim plní slib

během chvilky se rozpoutal listopad; oklepaly se všechny krásné stromy ve vinohradských ulicích, běhám ve žlutých závějích.

práce jako kompenzace autentické existence

přelétla jsem si těch pár letošních postů, je to tam už od března. práce: mlha-zmatek-únava-vyčerpání. charitativní hřbitov tvorby, snah, sociálního života i energie, válečný stav v posledních týdnech. odejdu s koncem roku, ÚLEVA.

cesty

kdysi mi lidé, cestující do dálek, přišli divní a bála jsem se o ně. viděla jsem ninu na slonovi a nešlo mi na rozum, jak je vůbec něco takového možné. pozdějc mi došlo, že jen nechápu, jak se to dělá a jsem tím zahanbena. v pátek letíme do Istanbulu, z něj do Bangkoku a vzápětí Kambodža: stará slova jako Indočína a Siam, moskytiéra, košile a sandály místo 2kilových trekových bot, stanu vařiče a péřového spacáku. země vody (v současnosti těsně po období dešťů, rozuměj záplavách). na rozdíl od Indie první z řady zemí, kam se chci podívat. těším se. už ted vím, které budou ty další.