čtvrtek 29. září 2011

paměť


táta muj kdysi kdesi.

středa 28. září 2011

první podzimní audit

+

opravdovou radost a klid zažívám když taijím. malou chvilku jsem se dívala na Su Fej, žasla nad jejím specifickým stylem, pátravými pohyby ladných rukou. dělala něco, co tak dobře znám, co je mi vlastní, co dělám automaticky každý den, až z toho mám někdy zamotanou hlavu. krásná číňanka ohmatávala neviditelné světy a úplně nepochybně hledala.

-

s prací jsem se zdá se sekla (být práce sekyra, pak požárnická, zanořená pěkných pár cm do hloubi temene). bilance za uplynulý půlrok: radost a pocit z dobře uvedené práce 0% času, pocit viny, pojeby, stres , negativní motivace a zmatek zbylých 100. první měsíce se mi zdálo že jsem voják v mlze husté jako kysaná smetana a nevidím si na buzolu ani na mapu. nyní spíš blátivá vánice, vždycky je na čem uklouznout. zítra tam jdu po týdnu nemoci, tedy pracovního telefonování a psaní z horečnatého pelechu, předevčírem odměněném ošklivým mailem nadřízeného. hmmm, stěžuju si stěžuju, ó, nedoceněná terapeutická hodnoto blogování! po týdnu, kdy jsem se ustředila a uklidnila trochu tam jdu zas jak k polykání dospělých ježků zaživa.

proč tam půjdu? protože se (jako notorický hledač) potřebuju učit nové věci, nerada se vzdávám a protože jsem pitomec!