čtvrtek 29. března 2007

here today

Jsem teď. Jsem tehdy. Jsem jaro.
Jsem tvá malá mořská víla a jsem tvůj nevěrný princ se smrtelně krátkou pamětí. Jsem.

Tvoje zranitelné, bojácné dítě i do obřích rozměrů upracovaná dlaň tvého otce. Jaro.

Jsem upřímně překvapená každou další kyticí růží ráno na mém prahu, jsem tvůj obdivovatel, scvrknutý úzkostí hraničící s jistotou, že miluješ jenom sebe. Tady.

Jsem první zelené lístky na proutcích vrby a jsem i nechtěná vločka sněhu, co tě uprostřed května zastudí na krku. Patřičně.

Miniaturní šálek infarktově silné kávy i průsvitná miska s japonským čajem. Něžná.

Ten kdo dává všechno a ten, kdo jen bezohledně bere.

Jsem déšť se slabostí pro sníh.

Jsem tu.

Žádné komentáře: